Neměla jsem kamarády. Byla jsem psychycky a dně. Ale začátkem roku 2007 kdy mi bylo pouhých 11 let jsem začala přísou dietu. Měla jsem extrémně silnou vůli. A za dva měsíce zhubla z 52kg na 45...Pak na 42...39.... . Pak jsem měla 156/39 a mám těšký kosti, což teda byl fakt extrém. Byla jsem vyhublá na kost. Ale ebyla jsem št'astá....Pořád jsem byla sama. ikdo echtěl semnou chdoit, kámošit, bavit se.
Byla jsem v depresích. Rodiase odemne odvrátila a říkala, že zemřu. Lekla jsem se.
Začala jsem teda jíst, ale bylo mi z toho jídla blbě. Pak jsem přibrala a původních 52kg, ale vipadala jsem "líp". yí vážím 54kg, vyšvyhla jsem se pouze o 2cm, tak měřím jen 158cm.
Kamarádů mám plno, jsem št'astá. Mám plno nabídek k randění, chotzení, každý řeke, že jsem krásná.
Ale já si tak nepřipadám !! Ve tváři možná...Ale tá postava ?! Dyt' je to strašný !!
Chci si obléct i to nejuplejší oblečení, chci být pro kluky ještě přítažlivější, chci být
tá nej a sesadit z "trůnu" jednu holku a nastoupit na něj jako tá nejdokonalejší...
Zhubnu těch 9kg a budu dokonalá...Kluci se o mě budou prát ještě víc, budu ještě známější, než jsem tet' a budu št'astnější !! Je mi dobře, mezi těmato lidma..:)
Ale, když jsem taková slonica husná !!? Ty špeky musí do června pryč !!







Jojo.. :) ráda spřátelím.. :)